Vítejte na oficiálních stránkách Židovského kulturního dědictví ve Slatině

Již více než 1000 let spoluvytvářejí Židé obraz společnosti na našem území.

Podle dochovaných písemných pramenů přicházeli první židovští obchodníci do českých zemí již v 10. století po obchodních cestách z jihu přes Alpy a od východu přes Balkán. Kupecké karavany směřovaly především ke společenským a obchodním střediskům jako bylo Brno, Olomouc, Znojmo nebo Praha. A to byl i první krok k počátku osídlování české kotliny židovským obyvatelstvem.

Avšak tak jako všude v Evropě byli cizinci považováni v ekonomické oblasti za nekalou konkurenci pro domácí obyvatelstvo. Proto nebylo soužití obou skupin bezkonfliktní. Právě naopak. České cechy se cítily židovskou konkurencí přímo ohroženy a snažily se pomocí různých nařízení se židovského "živlu" zbavit. Židům pak nezbývalo nic jiného než se domáhat ochrany panovniká, či feudálů, což však bylo mimořádně finančně náročné. A tak se židovské obyvatelstvo neustále dostávalo do mlýnice dvou kamenů, ze které nebylo úniku. Židé se buď dobrovolně nebo z přinucení separovali do ghett, ale i tato neskýtala dostatečnou ochranu (pogromy). V úsílí po alespoň částečném bezpečí se snažili Židé dostat se pod ochranná křídla vrchnosti, která by jim poskytla alespoň částečné ekonomické a sociální jistoty. Poté co se většina měst snažila vytěsnit Židy mimo své hranice, nastalo období osídlování menších měst či malých obcí.

Tisíciletá přítomnost kulturně výrazné židovské komunity po sobě nemohla nezanechat stopy. Zůstala tu ghetta, synagogy, hřbitovy, knihy a rukopisy, umělecké předměty a jiné cenné památky. Mnoho těchto památek beze zbytku zaniklo. Byly cíleně ničeny, likvidovány při pogromech nebo po vypovězení židovských obyvatel z jednotlivých měst a obcí či z celé země. Opuštěné chrámy, domy a hřbitovy patřící venkovským židovským obcím, vylidněným koncem 19. století, byly rozebírány jako stavební materiál, rozkradeny. Ve velkém ničili židovské objekty a rozkrádali majetek Židů nacisté, po nich vykonalo své čtyřicet let komunistické nadvlády. Ještě v polovině minulého století se na našem území podle některých pramenů nacházelo 1921 míst s větším či menším židovským osídlením, zhruba o sto let později se na 325 lokalitách po tomto osídlení nenašla významnější stopa.

Mnohé se však díky někdejší husté síti židovských obcí u nás přece jen dochovalo.

Na konci 20. století se v Čechách a na Moravě nacházelo kolem 350 židovských hřbitovů, 313 synagog a 77 starších židovských sídlišť.

Jedním z míst jehož historie je spjata s židovskou komunitou je i malá obec na jihozápadě Čech - Slatina u Horažďovic.